Stránky dvou psích slečinek, aneb pitbul a maďar v akci

O životě a všelijakých psích lotrovinách

Odkazy

Stránky naší výcvikářky Věrky

Věrka má pejsků opravdu dost! Donedávna cvičila se superšikovnou Agátou - mají např. IPO 3 - a teď vychovává nadějného malého maliňáčka Ayra Destemydo. Ayro je pěkný drak, tak jsem zvědavá, jak se jim bude dařit a doufám, že jim budu jednou moct fandit na nějakých velkých závodech!!!!

Barča, Ajax a Clarisa

Další kamarádi ze cvičáku. Ajax je šikula šikovný, hlavně se mu daří pachové práce, a Clarisa je nadaná všestranně, ale ještě je to mládě mladé a na úspěchy zatím čeká.

Naše fotogalerie

Přehled většiny našich fotek na "Rajčeti".

cvičák Křimice

www.zkokrimice.cz - náš cvičák, kde trávíme strašnou spoustu času, takže jsou naši psi asi cvičení, nebo ne?

Server o dogtrekkingu

http://www.klubagility.cz

www.klubagility.cz jsou oficiální stránky Klubu agility ČR, jehož jsme členy.

Prodejna Dalmatho

www.dalmatho.cz  jsou stánky obchodu se zvířecími potřebami, kde už několik let nakupujeme a kde nám vždycky dobře poradí, cokoli objednají a zařídí. Můžu jen doporučit, lepší opravdu neznám!

http://www.bohemia-jewellery.ic.cz

www.bohemia-jewellery.ic.cz - domovské stránky chovatelské stanice BOHEMIA JEWELLERY, kde najdete mimo jiné rodinu naší Nikity.

Psí útulek

Pokud byste chtěli dát domov opuštěnému pejskovi, určitě se na tyhle stránky podívejte.

Obrana

Obrana

Kukátko

Kukátko

Pitbul "Letící ucho"

Pitbul "Letící ucho"

Deníček - Psí kusy

Deninka

Dneska nečekejte moc veselý a optimistický zápis. Možná někteří z Vás v naší sekci Kamarádi zaznamenali, že mám ještě jednoho pejska - 15-ti letou pudlí dámu Denisku, která žije s mými rodiči. Deninka je můj doslova vybrečený pejsek, dostala jsem jí, když mi bylo dvanáct let, od babičky s dědou, jako poslední ze štěňátek po jejich pudlince Besině. Psa jsem si přála snad odjakživa, dokonce i babi s dědou koupili jejich Besinku kvůli mě a já jsem si ji brala každý víkend a starala se o ní. No a Deninka je poslední ze čtyř štěňátek, která se Besince narodila, byla vždycky nejmenší, ale největší raubíř a nejvíc fixovaná na lidi - no samozřejmě hlavně na mě. Byla pro mě vdžycky splněným snem, takže si myslím, že jsem jí umožnila prožít krásný život. Byla jsem s ní všechen svůj volný čas, vždycky milovala, když mi mohla udělat radost, takže se nechala naučit každou blbinu a co se jednou naučila, to už nezapomněla. Celý její život byl věnovaný naší rodině - její smečce, kterou milovala celým svým srdíčkem. Teď už je to stará psí dáma, která neslyší a i špatně vidí, ale pořád se tad nějak držela. Mamina mi sice nedávno říkala, že měla Deniska záchvat a že to bylo strašný, že se bála, že umře. No, to jsem si to ale neuměla moc představit a taky jsem se to dozvěděla, až když bylo po všem a Deny byla zase docela v pohodě. Dneska v noci jsem ale po dlouhé době spala u rodičů a asi v pět ráno mě vzbudily divné zvuky, škrábání a jakoby kňučení. Myslela jsem, že Deny škrábe na dveře (musí být zavřená, aby nespadla ze schodů), ale když jsem přišla dolů, tak Deninka ležela v pelíšku a měla záchvat - klepala pacinkama, od tlamičky jí šla pěna.....No hrozně mě to vyděsilo, snažila jsem se jí uklidnit, ale nešlo to. Strašně jsem se lekla, fakt jsem si myslela, že mi umírá před očima. Brečela jsem jako malá holka a běžela jsem vzbudit naše, jako bych si myslela, že jí pomůžou, nevím. Tak jsem tam tak nad ní byli všichni, já s maminou jsme jí držely a pak to naštěstí přešlo. Trošku se uklidnila, začala se snažit postavit a nenechala se udržet v pelíšku. Začala chodit zmateně po místnosti, tak jsem si myslela, že chce ven. Jenže když jsem jí odnesla na zahradu, tak začala bloudit kolem, jako by mě ani neviděla a byla by mi určitě někam spadla - takže jsem jí zase vzala domů. Chodila pak stejně zmateně asi hodinu, pak si lehla do pelíšku a usnula. No a asi v sedm ráno byla zas úplně normální, dokonce si občas poskočila a vypadalo to, že čeká, že půjdeme na procházku. No, dost mě to teda rozhodilo, snad to bude zase dobré, ale je mi jasný, že ne na dlouho a že je to všechno jen otázka času. Ale nějak mi to mozek nechce přijmout, je to prostě ta moje malá Deniska, která byla před chvílí štěňátko a teď ........Ale ráno na ní nebylo nic poznat, tak možná máme ještě chvilku společného času. Jen se bojím, aby se netrápila. No, takže tak. Musela jsem to napsat, měla jsem pocit, že mi to pomůže a že si Deny zaslouží, aby i někdo další věděl, jak skvělý je to pes.

 
Stránky dvou psích slečinek, amerického pitbullteriéra Nikity a maďarské ohařky Madlenky, o životě a všelijakých psích lotrovinách