Stránky dvou psích slečinek, aneb pitbul a maďar v akci

O životě a všelijakých psích lotrovinách

Odkazy

Stránky naší výcvikářky Věrky

Věrka má pejsků opravdu dost! Donedávna cvičila se superšikovnou Agátou - mají např. IPO 3 - a teď vychovává nadějného malého maliňáčka Ayra Destemydo. Ayro je pěkný drak, tak jsem zvědavá, jak se jim bude dařit a doufám, že jim budu jednou moct fandit na nějakých velkých závodech!!!!

Barča, Ajax a Clarisa

Další kamarádi ze cvičáku. Ajax je šikula šikovný, hlavně se mu daří pachové práce, a Clarisa je nadaná všestranně, ale ještě je to mládě mladé a na úspěchy zatím čeká.

Naše fotogalerie

Přehled většiny našich fotek na "Rajčeti".

cvičák Křimice

www.zkokrimice.cz - náš cvičák, kde trávíme strašnou spoustu času, takže jsou naši psi asi cvičení, nebo ne?

Server o dogtrekkingu

http://www.klubagility.cz

www.klubagility.cz jsou oficiální stránky Klubu agility ČR, jehož jsme členy.

Prodejna Dalmatho

www.dalmatho.cz  jsou stánky obchodu se zvířecími potřebami, kde už několik let nakupujeme a kde nám vždycky dobře poradí, cokoli objednají a zařídí. Můžu jen doporučit, lepší opravdu neznám!

http://www.bohemia-jewellery.ic.cz

www.bohemia-jewellery.ic.cz - domovské stránky chovatelské stanice BOHEMIA JEWELLERY, kde najdete mimo jiné rodinu naší Nikity.

Psí útulek

Pokud byste chtěli dát domov opuštěnému pejskovi, určitě se na tyhle stránky podívejte.

Obrana

Obrana

Kukátko

Kukátko

Pitbul "Letící ucho"

Pitbul "Letící ucho"

Závody

Na závody do Domažlic jsem poprvé v životě jela jen s Madlenkou, protože Nikita se mi zranila na tréninku a měla nařízený odpočinek. Bylo to docela zvláštní, mít najednou jen jednoho psa - takové moc jednoduché:-) Ale musím po pravdě říct, že jsem s Madlou běhala rozhodně líp, než když tam mám obě - mohla jsem se totiž soustředit jen na ní. Kromě toho, že jsem jí před prvním během nesundala blešák (po tolika letech bych nečekala, že se mi něco podobného podaří.....), běhaly jsme fakt dobře - složily jsme první zkoušku A2 (+ druhé místo) a v jumpingu doběhly na druhém místě. Měla jsem ohromnou radost, jen škoda, že ty ceny nebyly nic moc a nedostaly jsme ani medaili na památku......Ale hlavně, že máme tu zkoušku!!!!!!

Na jarní závody do Mariánek jezdím strašně ráda, protože díky nádhernému areálu kempu Lido, uprostřed lesa, s rybníkem a písčitou pláží, jsou to snad nejkrásnější závody z celé sezóny! Už tradičně jezdíme celá parta ze cvičáku a bereme to jako krásný víkendový vílet - odjezd už v pátek, večer grilování, venčení, koupání psů, prostě pohodička. Tentokrát se nám počásko opravdu vyvedlo a i když hlásili přívalové deště, bylo většinu času sluníčko a občasná přeháňka nás nemohla rozházet.

Samotné závodění byla tak trochu sázka do loterie, přeci jen se zlomenou nohou jsem toho za poslední dva měsíce opravdu moc nenatrénovala.......Ale až na tradiční problém se zónami a Madlenky neochotu nabíhat do slalomu to nebylo až tak strašné. První jumping Nikita zaběhla bez chyby, nicméně až na šestém místě, ale i tak jsem měla velikou radost. První zkouškové běhy jsem bohužel nechala obě holky proběhnout zóny, netrvala jsem za zastavení (tak jako v tréninku) a to se mi velice vymstilo - v dalších bězích je holky už měly tendenci skákat, takže jsem je musela začít vracet na zónu, abych ji upevnila a tím pádem jsme se ve všech zkouškových bezích diskvalifikovaly. V neděli ráno navíc Madlenka na startu viděla Dinkinu, fenku naší kamarádky, která jsi soustavně napadá (i kdžy s náhubkem) a ze které má tím pádem panickou hrůzu, takže celý den už běhala docela se strachem. To mě mrzelo z celých závodů nevíc, protože její sobotní běhy byly plné radosti.....No, i to se stane. Každopádně jsem ze závodů odjížděla s pocitem, že fakt nevím, co s těma zónama budu dělat. Ach jo, prostě je to náš věčný boj! Ale přehodnotila jsem výcvikovou strategii a snad to bude mít úspěch:-)

Každopádně moje výcviková skupina se na závodech činila naprosto úžasně - složili si spoustu zkoušek a byli pořád na bednách, úplně jsem z toho byla dojatá!!! Zdálo se mi, že snad mám z nich větší radost, než když se podaří něco dobře zaběhnout mě samostné! Takže tímto svým svěřencům děkuju, jsou úžasní a udělali mi obrovskou radost! Na videa ze všech běhů se můžete podívat na http://www.strakaz.cz/agility/videa/2011/2011-05-21%20-%20Marianske%20Lazne/.

Musím se přiznat, že na tyhle závody se mi moc nechtělo a docela jsem záviděla Ivetě, která mi ráno volala, že je nemocná a nepojede. Frčely jsem tím pádem samy s Katkou, takže poloprázdné auto – jen dvě holky a čtyři psiJ Krásně svítilo sluníčko, ale mrzlo a v hala byla fakt kosa – když jsem chvíli dělala časomíru, skoro mi umrzla ruka. Naneštěstí se ještě běhalo v pořadí trojky-jedničky-dvojky a tím pádem jsem na naše běhy celé odpoledne čekala. Katka odběhala s Axou v trojkách, bohužel poslední potřebnou zkoušku nesložily, ale snad to ještě stihnou. Přes jedničkové běhy jsme se uklidily do blízké hospůdky, což bylo báječné, ale běhat se mi pak chtělo o to míňLJ Jako první jsem startovala s Nikitkou a zvládly jsme se disknout hned na třetí překážce, kde já jsem ji chtěla stejně vrátit na zónu na áčku, ale Nikiša letěla na nejbližší skočku. Pak mi naběhla na áčko v opačném směru, takže jsme si udělaly zónu a pryč – ani jsem si to nedoběhly. Madlenka pak ve stejném běhu měla hodnocení VD (velmi dobře) s jednou skočenou zónou a chybou ve slalomu, ale celkově běžela hezky a pozorně – zóny i slalom máme prostě pořád v rozpracovanosti. Druhý běh jsem si řekla, že nebudu u Nikity řešit zóny, protože je stejně nemáme docvičené a jen ji tím stresuju, že ji prostě nechám si zaběhnout. No a světe div se, běžela naprosto úžasně a vloudila se nám tam jen jedna malá chybička za zóně na áčku, takže hodnocení výborně s jednou chybou – sice se to do postupových zkoušek nepočítá, ale měla jsem z běhu ohromnou radost a Nikita ještě stokrát větší – fakt zářila jak žárovička, úplně z ní sršelo nadšení, soustředila se na mě – prostě si myslím, že na pohled to byl docela hezký a sehraný běh. Madlenka pak běžela taky úžasně, dokonce i zóny měla docela dobré a vypadalo to, že zkoušku složíme, ale pak jsem najednou po slalomu slyšela písknutí diskvalifikace – asi mi, potvůrka zrzavá, vynechala poslední tyčku a já jsem si toho bohužel nevšimla, takže disk. No, sice mě to štvalo, protože nechat neopravenou takovouhle chybu je fakt blbý, nicméně běh to byl jinak plynulý, sehraný a moc hezký, takže čert to vemJ S Katkou jsme se ale shodly, že už se nemůžeme dočkat klasických závodů – s jumpingem, opnem a hlavně teplejším počasím a agiliťáckou pohodou! Zimní dvojzkoušky byly sice super, ale bylo jich dost a těšíme se na jarní sezónu!

Stejně jako minulý týden, i tenhle pátek jsme vyráželi na odpolední dvojzkoušky do Řitky a jako tradičně plné auto holek a psů:-) Madlenka startovala poprvé v A2 a nebýt mých chyb, mohla i složit zkoušku - takhle jsme měli jednou výborně s odmítnutím (takže už se do postupových zkoušek nepočítá) a jednou velmi dobře, v obou bězích ale s velkou časovou ztrátou způsobenou mým špatným vedením. Prostě nějak pořád předpokládám, že Majda poběží stejně jistě, jako Nikita a ono to tak samozřejmě není......Příště musím při prohlídce důsledně procházet vedení pro obě dvě, abych to pak Madlence zbytečně nekazila.

S Nikitkou jsme si přidaly do sbírky další dvě diskvalifikace - z toho jednou už na startu, takže jsme si parkur ani nedoběhly. Potvůrka si totiž pořád myslí, že na závodech jí lecos projde (no a bohužel je to zase moje chyba, protože dřív to tak bylo....) a vystartovala mi bez povelu. Já jsem ji na start vrátila s tím, že sice disk, ale doběhneme si to. Jenže ona vystartovala znovu bez povelu a tím pádem jsme s velkou slávou odešly jen tak. Nikita se teda tvářila fakt šokovaně, tak doufám, že pochopí, že běhat se bude, jen když mě bude poslouchat a plně vnímat. V druhém běhu mi odskočila kladinu, takže zase diskvalifikace zopokováním zónovky. Každopádně se mi zdá, že sice pomaloučku polehoučku, ale přeci jen začíná chápat, že jí neodpustím nic ani za závodech ani v tréninku, a že by tedy časem mohla zóny dělat skutečně spolehlivě a nikoli náhodně, jako doteď:-) Je to holt boj

V pátek odpoledne jsem si vzala volno z práce a ve složení Iveta, Katka, já a celkem 8 psů jsme vyrazili směr Řitka, na dvojzkoušky pořádané Tondou Grygarem. Cestu máme skutečně naježděnou, naposledy jsme se ze stejného místa vrátily ve čtvrtek kolem půlnoci, z pravidelného tréninkuJ Závody byly z mého pohledu velice vydařené, Madlenka složila obě dvě zkoušky v jedničkách, takže příště může startovat již v A2. Navíc jednou byla třetí a jednou čtvrtá. Dokonce jsme ustály všechny zóny, i když teda skutečně nervózně a z mého pohledu nedostatečně – Majda jde už celou sestupnou část áčka i kladiny pomalu a na zónu jí musím doslova navézt rukou, takže na tom musíme pořádně zapracovat, ale na jedničky nám to stačilo. Jedinou chybu jsme měli ve slalomu, ze kterého zrzucha vypadla v půlce a chtěla si něco čichat, ale celkově jsem měla z obou běhů dobrý pocit – Madlenka běhá s chutí, radostně a hezky na mě reaguje. Nikitku jsem naopak v obou bězích diskvalifikovala, protože mi odskakovala zóny, takže jsem ji vždy vracela na kladinu. Prostě ty zónovky, to je náš momentální zásadní problém! Celou dobu jsem totiž zóny cvičila s přílišnou vazbou na moji pozici u zóny a to se v závodě dost těžko zvládá, takže teď se musíme soustředit na samostatnost v provedení a já věřím, že je to jen otázka času, protože metodu už máme snad dobrouJ Jinak ale Nikita běhala krásně, náběhy do slalomu dává naprosto s přehledem a chuť pracovat z ní přímo čiší! Celkově jsme se s holkama shodly, že to bylo příjemně strávené odpoledne – závody probíhaly v příjemné atmosféře a snad i díky tomu, že hala v Řitce je pro nás teď tak trochu domovská, se nám běhalo dobře. Katka navíc složila s Judynkou první zkoušku v A2, takže jsme odjížděly se samými pozitivními pocity. No a za týden zase – já tentokrát už s oběma štěkandama v A2!

První prosincovou sobotu jsme se vypravili na dvojzkoušky do Krupé u Rakovníka, ve složení já s holkama, Iveta s Meddynkou a Katka s Axou a Judy. Takže taková holčičí jíždaJ Když jsme vyjížděly z Plzně, bylo sice jen -9, ale v Krupé už bylo -19,5!!! No fakt zima, to Vám teda řeknu. Trochu jsem se bála, co ty moje krátkosrsté chudinky budou dělat, navíc když nebylo kam se jít ohřát, nebyl zajištěn žádný záchod a tak vůbec to bylo vtipné. Povrch v hale byl sklářský písek – nádherně čistý, ale hróóózně se to bořilo, takže běh pro člověka nic snadného, nějaké ladné otočky vůbec nešly a i psům se špatně odměřoval skok a hodně shazovali. Nakonec jsme to ale nějak zvládly, hřály jsme se v autě a chviličku v místní klubovně, kam nás nakonec pustili. Holky běhaly přes mrazivé počasí nádherně, obě s obrovskou chutí, nadšením a skvělým projevem, bohužel v rámci nadšení mi ale obě odskákaly nějaké ty zóny, takže jsme žádnou zkoušku nesložily. To mám za to, že jsem si myslela, jak to s Madlou bude jednoduché a tu poslední chybějící že dáme hned. Cháchá, povídali, že mu hráli:-) Madlenka byla sice v prvním běhu třetí, ale protože se oceňovaly jen součty obou běhů a v druhém jsme se diskly, tak nicL Diskvalifikovala jsem ji vlastně úmyslně, protože když mi skočila třetí sestupnou zónu, a přitom v tréninku je dělá spolehlivě, musela jsem ji na zónu vrátit, aby pochopila, že na závodech je to stejné jako v tréninku a nemůže si dělat, co chce. Předpokládám, že ji budu muset takhle disknout ještě na příštích pár závodech, než bude zase spolehlivá. Ale aspoň nepřeskočila nástupní zóny na kladině, takže nějaký pokrok máme, a udělala skvěle slalom i s náběhem. Navíc trenérka Iveta nás pochválila, že jsme běžely hezky plynule a s radostí. Nikita v první zkoušce skočila sestupku na kladině, a že to byl pořádný skok! Pak se ale srovnala a zóny na áčku i houpačce udělala skvěle, nicméně jsme měly ještě odmítačku na slalomu, kam se Nikitce nechtělo naběhnout, asi se jí to zdálo moc zpomalující. Ve druhé zkoušce jsme měly všechny zóny dobré, ale nějak se Nikita netrefila do správné díry tunelu, takže disk. Měla jsem to předpokládat, ale to je prostě agilityJ Stejně shodila jednu skočku, takže bychom zkoušku nesložily. Každopádně ale v druhém běhu Nikina zvládla hodně těžký náběh do slalomu a celkově mě dobře vnímala, takže jsem z ní měla radost. Z nich obouJ Jediný, komu se ten den podařilo složit zkoušku, byla Katka s Axou v A3 – už jim k obhájení na další rok chybí jedna poslední, což je skvělé!!! Na zpomalený sestřih záběrů z celého dne se můžete koukout na www.youtube.com/watch?v=w7jPAOiuh6c . Nikitka je tam na houpačce:-)

O předposledním říjnovém víkendu pořádali v Budějovicích Říjnové čtyřzkoušky, tzn. každý den dva zkouškové běhy. Protože v sobotu musím na cvičáku odtrénovat několik skupin a nechtělo se mi připravovat je o jejich tréninky, přihlásila jsem holky jen na neděli - tím pádem měly obě šanci splnit dvě zkoušky. Jelo nás celkem tři holky a šest psů - Iveta s Atosem a půjčenou Medynkou, Katka s Axou a Judy a já se smečkou. Závody posuzoval můj oblíbený rozhodčí, pan Zdeněk Spolek a nám se dařilo opravdu skvěle! Nikita ve "dvojkách" vyhrála oba běhy a tím pádem i součet! První zkoušku sice doběhla se dvěma chybami (skočená zóna na áčku a odskok z houpačky), ale i to stačilo na první místo, protože kromě jednoho dalšího teamu se všichni diskli......Druhou zkoušku už jsme zvládli čistě, bez jediné chybičky a tím pádem máme splněnou první zkoušku potřebnou pro přestup do A3!!!! Takže už potřebujeme jen čtyři další zkoušky:-) Není to žádná brnkačka, ve dvojkách už se počítají jen čisté běhy s umístěním do třetího místa. Takže musíme pilovat detaily a fakt se snažit. Nikita měla i dost vysokou postupovou rychlost, měla jsem z ní obrovskou radost a jásala jsem na celé Budějovice:-) Madlenka první zkoušku zaběhla s jednou chybou - nelíbil se jí opět slalom, a to ho přitom na tréninku už dělá s ohromnou chutí - ale u ní v jedničkách to stačí pro složení postupové zkoušky a navíc jsme byly na třetím místě. Ve druhé zkoušce jsme ještě víc bojovaly se slalomem a nakonec jsme se diskvalifikovaly. Ale celkově běhala Majda moc hezky, s chutí a udělala skvěle všechny zóny, takže i z ní jsem měla radost. Byl to opravdu úspěšný den a já jsem se nafukovala pýchou jako páv

Závody O pohár Václava provázel vytrvalý déšť, který ale naštěstí drtivou většinu závodníků od účasti neodradil. Někdy kolem poledne pak i konečně přestalo pršet, takže se nám podařilo nevytvořit místo trávníku bahniště a podmínky pro běhání nebyly zas až tak strašné. Z pohledu nás organizátorů běželo všechno bez problémů, výsledky byly k dispozici hned po doběhu posledního závodníka jednotlivých běhů, všechno navazovalo, co nejrychleji to šlo a nikdo snad neměl důvod si na nás stěžovat. Každopádně posouzení povedenosti náleží spíš ostatním závodníkům….. Závody posuzovala rozhodčí Veronika Vostrá a musím říci, že parkury, které postavila, byly běhavé a moc se mi líbily. S Madlenkou se nám podařilo složit si první zkoušku A1 na výborně (bez chyby) a dokonce jsme v tom běhu byly první! V součtu obou zkoušek (závody totiž byly koncipované jako dvojzkoušky) jsme byly na druhém místě ze všech „jedničkářů“ (kategorie A1). V jumpingu pak Majda shodila jednu skočku (nechápu, normálně vůbec neshazuje – asi jí to uklouzlo nebo jsem se jí tam nějak blbě otočila a překvapila ji….), takže jsme na stupně vítězů nedosáhly a byly jsme šesté. Ale i to považuju za skvělý výsledek, protože jumping se posuzuje dohromady v rámci všech výkonnostních kategorií. Nikitka poprvé startovala v kategorii A2, ale nějak se nám nedařilo – v obou zkouškách jsme se diskly. Jednou to byla čistě moje chyba, neuhlídala jsem ji a ustřelila mi na kladinu, kam cesta nevedla. Podruhé zase ulítla na kladinu, ale tentokrát jsem reagovala včas, ale ona byla prostě už rozhodnutáJ Jumping jsme pak doběhly se dvěma chybami (shozené laťky – to mě teda mrzelo, protože poslední dobou s tím už problém nemáme) a jedním odmítnutím (náběh do slalomu – na tom se pracujeJ), ale měla jsem radost, že mi ho obě holky doběhly, protože trať rozhodně nebyla jednoduchá – spousta pastí v podobě tunelů a ty jsou obzvláště lákavé. Po doběhu oficiální části se činili začátečníci v běhu A0, který posuzovala naše trenérka Iveta Hötzelová. Měla jsem tam několik svých svěřenců, takže jsem byla lehce nervózní…..a nakonec strašně šťastná, protože Lenka s výmarandou Roxy se umístila na druhém místě a Jarda s borderákem Barkem dokonce na prvním místě v kategorii large! No pýchou jsem skoro prasklaJ Fakt se jim to podařilo, oba běželi bez chyby a rozdíl v čase byl mezi nimi fakt v setinkách…… Iveta jako rozhodčí byla lehce nervózní, i když rozhodně nebylo proč – parkur postavila krásný a posuzovala korektně a spravedlivě – už se těším, až z ní bude oficiální rozhodčí! Prostě závody jsem si užila a už se těším na 17. listopadu, kdy pořádáme klubový závod agility!!! Na videa z našich běhů se můžete kouknout na http://www.strakaz.cz/agility/videa/2010/2010-09-28%20-%20Krimice/Eva/.

Konečně jsem se odhodlala požádat si o vystavení výkonnostního průkazu pro Madlenku a vyrazili jsme na první závody. Byla jsem lehce nezvózní, což jsme teda vždycky, ale teď ještě o trochu víc. Navíc jsem si přála s Nikitou složit třetí zkoušku, abychom mohli konečně přestoupit do dvojek, a to mi na klidu také moc nepřidalo......Závody pískal Zdeněk Spolek, kterého mám moc ráda, ale nestaví tedy nic moc jednoduchého, což potvrdil už první běh - jumping. Byl plný stanovaček z rovinek, což mě a mým pejskům moc nejde - takže dvě diskvalifikace:-) Navíc Nikita shodila několik skoček, takže jsem fakt neměla radost. Ve zkoušce s Madlenkou jsem skoro zešílela, protože se tvářila, že v životě nepotkala slalom a tak vůbec byla lehce otrávená - no doběhly jsem BO, tzn. "bez ohodnocení", se třemi chybami (třeba nástupka na kladině......) a dvěma odmítnutími (ten slalom!!!!!). Zato Nikita mi to bohatě vynahradila, běžela zkoušku nádherně, nic neshodila, jen vypadla ze slalomu a doběhly jsme tím pádem s jednou chybou, takže hodnocení výborně, tím pádem třetí složená zkouška a navíc druhé místo!!! Open agility se nám taky docela dařilo. Madlenka se konečně rozběhla a kdybych si ji, já trubka, vlastní chybou nenavedla na kladinu, mohlo to být i bez chyby - ale byl to hezký disk:-) Nikita doběhla se dvěma chybami - zóna na áčku, moje chyba, protože jsem ji dost nehlídala, a nástupka na kladině - na celkově šestém místě. Takže jak to z počátku vypadalo děsivě, nakonec jsem měla ze závodů hezký pocit. Navíc jsem se se Zdeňkem Spolkem domluvila, že by nám udělal intenzivní výcvikový víkend na cvičáku, někdy na jaře, tak snad to klapne. No a poučení pro výcvik - musíme začít cvičit nástupní zónu na kladině:-) Na videa všech našich běhů se můžete kouknout na http://www.strakaz.cz/agility/videa/2010/2010-08-21%20-%20Karlovy%20Vary/.

Do Klášterce nad Ohří jsme vyrážely v neděli brzy ráno - už v 6 hodin jsem vyzvedávala Lenku. Sluníčko svítilo zase celý den, takže jsme všichni funěli a seškvařili se jako škvarečky:-) Ale dařilo se nám docela dobře - Madlenka byla druhá v začátečnících - předběhl ji pudlík:-) 

S Nikitkou jsme se v open agility diskvalifikovali, protože mi vypadla ze slalomu a když jsem ji naváděla znovu, stihla vběhnout do tunelu:-) Ale doběhli jsme si to a zvládli jsme předpisově všechny zóny. Pak Nikita složila druhou zkoušku A1 na výborně (jedno odmítnutí - opět slalom, ale všechny zóny správně!), takže nám chybí už jen jedna pro postup do vyšší kategorie A2. Navíc v tom běhu byla čtvrtá, takže bramborová medaile......Jumping jsme doběhly, i když opět s odmítačkou ve slalomu, takže bez šance na umístě. Ale na holkách bylo znát horko, Nikitka běhala o poznání pomaleji, než standartně a hlavně se jí moc nelíbil místní slalom, který je z pevných dřevěných latěk a my máme na cvičáku plastové, které pruží. Ale to je prostě o štěstí, každopádně jsem byla s výkony moc spokojená, rozhodně jsme s Nikitkou udělaly obrovský pokrok!!!!

Můžete podívat na Madlenky závodní běh, Nikitky zkoušku a Madlenky doskokanský běh (mimo soutěž) v jumpingu na http://www.strakaz.cz/agility/videa/2010/2010-06-06%20-%20Rasovice%20u%20Klasterce%20nad%20Ohri/Eva/.

1  
2  
3  
 
Stránky dvou psích slečinek, amerického pitbullteriéra Nikity a maďarské ohařky Madlenky, o životě a všelijakých psích lotrovinách